Rozhodčí komise • PO#43867 - možnosti změny stanov

Otázka:

Je v souladu s "obvyklými demokratickými zásadami", aby při zřízení nových volených pozic (rozšíření existujícího orgánu) došlo k určení v přechodném ustanovení, že takto vzniklé funkce se obsadí nikoliv novou volbou, ale rozhodnutím daného orgánu resp. podle výsledků z předchozí volby orgánu - a to při vědomí, že v rámci volby orgánu se uplatňuje náhradnictví.

Usnesení

Předběžná otázka se odkládá dle § 11 odst. 3 Jednacího řádu Rozhodčí komise.

Odůvodnění:

Položený dotaz není předběžnou otázkou (viz čl. 13, odst. 3 písm. (e) Stanov). Otázka cílí na poskytnutí komentáře k souladu konkrétní skutkové situace vzešlé v rámci řešení návrhu změny stanov v řízení CF 26/2023, což není otázkou na vyjasnění nejasnosti výkladu konkrétního ustanovení předpisu. Již dříve přitom RK rozhodla při řešení PO, že je-li v určené věci představitelné podání stížnosti i předběžné otázky, pak je možnost podání předběžné otázky přísně subsidiární, neboť v řízení o stížnosti je možné vhodněji chránit procesní práva všech dotčených stran. Pomocí předběžné otázky proto není možné nahrazovat případné řízení o stížnosti. Mimoto není v abstraktní rovině ani možné poskytnout výklad neurčitého pojmu "obvyklé demokratické zásady".

Na okraj RK zmiňuje, že budou-li přechodná ustanovení související se změnou Stanov přijata, pak se bude jednat o součást Stanov platná jakožto lex specialis, mohou se z povahy věci ocitnout v rozporu s určitými obecnými pravidly. Při zvažování adaptace současného složení RP na nově zvažovanou koncepci počtu členů a tvorby RP je možné přijmout rozličná řešení mající odlišné dopady na principy hájené Stanovami a vnitřními předpisy, není ovšem rolí RK, aby zde předepisovala žádoucí formu řešení této situace. Při tomto řešení je nutné respektovat donucující ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (primárně obligace zakotvené v § 4 písm. b) zákona), potažmo českého ústavního pořádku, které jsou soudně vynutitelné (srov. nález sp. zn. II. ÚS 1969/10 ze dne 27. 12. 2011). Aby těmto zásadám bylo dostáno, bylo by patrně nutné, konkrétní osoby, které doplní upravené složení RP byly seznatelné již ze samotného přechodného ustanovení (o kterém jakožto o změně stanov bude hlasovat celé CF) a tudíž aby nebyla přechodným ustanovením dána pravomoc k doplnění RP nějakou osobou či orgánem na základě vlastního uvážení. Konkrétními konturami tohoto doplnění je ovšem možné se zaobírat až v případě iniciace řízení o stížnosti.